Člověk...

...sice umí přistát se sondou na Marsu, dokáže sestrojit humanoidního robota, otevřít lahváče zubama, přešít slipy na ústní roušku, má perfektně zmapovanou hvězdnou oblohu, ale jen pramalé tušení o tom, co se děje v jeho vlastním těle. Například takové zívání. Chytrá definice tvrdí, že je to nervově-svalová reakce, při které se široce otevřou ústa a dojde k hlubokému nádechu, po němž následuje kratší výdech při zavírání úst. To je ale zhruba všechno, co o zívání víme. Existují spousty teorií. Jedna tvrdí, že zívání okysličuje mozek, jiná hlásá, že ochlazuje krev, další vnímá zívání jako signál k milostným hrám (autora poslední teorie bych nechtěl mít za partnera). Kdo někdy seděl na dlouhé poradě, nemohl si nepovšimnout, že zívání se šíří prostorem jako silně nakažlivá infekce. Začne jeden a do pár sekund zívá celá místnost. Ne, přátelé. Zívání bude mít jistě rafinovanější, spirituální, mimosmyslový, hluboce ukrytý význam, o jehož existenci můžeme leda tak meditovat. Ostatně, přiznejte se, kdo z vás při čtení mého příspěvku teď zívá?? No jo, vím... vím... není to nakažlivostí zívání, ale záživností mého psaní. No nic, jdu raději hledat na internetu návod, jak přestavět vysavač na plicní ventilátor.
Krásné dny a nezapomeňte: Blokavárna nezavírá!

zdroj obrázku